Vymyslela jsem si příběh, jak se asi stalo že ženy mluví vyšším hlasem než muži.
Ještě za dob kdy bůh tvořil vesmír, a Adamovi a Evě svítil ve dne obrovskou halogenkou, se stal tento příběh, který vysvětluje, proč ženy mluví vyšším hlasem než muži.
Eva se jednou Adama zeptala, jestli by se nemohla podívat za bohem, tam nahorů, že by jíto moc zajímalo jaké to tam je, a tak po spoustě smlouvání Adam svolil a Eva šla za bohem.
Moc se jí tam líbylo, a tak i přes to že jí bůh říkal aby nechodila nikam pryč z jeho příbytku, si Eva vyšla. Procházela se až došla tam, kde bůh vytvářel slunce. Vešla do přetlakové komory, zavřela jí a pak vyšla. Ocitla se v obrovském prostoru co má patřit slunci. Uprostřed byla veliká ohnivá koule všech možných i nemožných barev a Eva nemohla mlčet. "Ach, to je krása!" vykřikla ale tu se podivila nad svým hlasem. Byl vysoký. Skoro pištěla. Plačíce běžela k Adamovi a se vším se mu svěřila. Ten řekl:" Ach evo
, kdyby si tak poslechla boha, teď budou kvůli tobě ženy mluvit vždy výš než muži.
To kvůli heliu které bude slunce potřebovat mluvíš výš než já."
